Jejím cílem je veřejnosti co nejvíce přiblížit výhody monarchismu a také jak se sami mohou spolupodílet na správě veřejných záležitostí, aby se jim pod vládou českého krále žilo co nejlépe.
Položme si otázku, proč dnes někomu tak vadí její obnova a návrat?
Za těch sto let se touto zemí prohnalo dost dějinných událostí, které bychom mohli přičíst právě zániku monarchie a ztrátu národní soudržnosti a příslušnosti. Vyhnáním elit, podnikatelů a v neposlední řadě šlechty, se tato země sama deklasovala do role obětního beránka uprostřed politické šachovnice.
Od roku 1918 byla tato země vykradena a rozkradena tolikrát, že si tehdejší pachatelé dobra a jejich pozdější potomci ani na chvíli nepřipustili, že hospodaří na kradeném. Na něčem, co po více než tisíciletí patřilo českým králům.
Ano, osoba českého krále je tou poslední nevyřízenou restitucí.
Vedou se o tom dlouhé diskuse a spekulace, ale faktem je, že jediný, kdo by nyní mohl být českým králem je Karel Habsburský. Protože on jediný je dědicem zemí Koruny české, svatováclavské koruny a jediným zatím přijatelným panovníkem českých korunních zemí.
Vycházíme v díla Thomase Hobese, kdy král a společnost spolu uzavírají společenskou smlouvu, v níž mají občané právo vystoupit proti takové vládě, která pošlapává jejich práva.
Na obsahu pracujeme
Na obsahu článku pracujeme
